Lenka Dolanská nám poslala postřehy z mistrovství:
Takže několik střípků a postřehů z ME v Praze.
Celý turnaj se odehrává za přísných bezpečnostních pravidel v TOP hotelu Praha. Do hotelu smí pouze hráči a další akreditovaný doprovod. Nikdo další do hotelu nesmí. Všichni nosíme na krku kartičky, podle barvy se pozná, kdo je hráč, doprovod nebo organizátor.
Pozvaní hráči bydlí přímo v hotelu, já s Lukášem a další čeští hráči bydlíme v části hotelu Garni (levnější jednodušší ubytování), některé výpravy bydlí i v jiných hotelech v Praze. Velká výhoda našeho ubytování – nemusíme dojíždět.
Všechny hrací sály jsou přímo v hotelu. Naštěstí jsou klimatizované. I tak je všude, s ohledem na velké množství lidí a teploty venku, hrozné horko. Hraje se ve třech sálech na 584 šachovnicích. Do hracího sálu smí doprovod před partií, na začátku partie může zůstat 10 min, pak musí všichni odejít. Do sálu už pak nikdo nesmí. Po hodině hry smí vstoupit a podívat se vedoucí výpravy, v našem případě David Kaňovský. Hráči se nesmí bavit a jakmile hrací sál opustí, už se nesmí vrátit. To nejdůležitější: Nulová čekací doba – kdo nesedí v době zahájení partie za svou šachovnicí, prohrál.
Hrací tempo 90 min na 40 tahů, 30 min do konce partie a 30 s na tah. Někteří hráči, hlavně malí, končí po 20 až 30 minutách. Vždy se pozná, jak partie dopadla. Slzy nejsou výjimkou. Naopak, někteří hrají k 5 hodinám a déle. Lukáš má za sebou partii 4 hod 40 min. A ještě jedna podmínka: hráči nesmí nabídnout remízu před 40. tahem.
Zahájení proběhlo v zahradě hotelu. Po první české větě na uvítání následovala druhá: „jedná se o mezinárodní turnaj, proto se bude mluvit výhradně anglicky“.
Chudáci malé děti. Nerozumí ničemu a jen se diví, co se děje. I před zahájením partie se mluví anglicky, ale také rusky. Z angličtiny nerozumím nic – zní to hůř než na nádraží (připustil i rozhodčí). Z ruštiny Lukášovi překládám. Na můj dotaz u českého rozhodčího, proč nemohou mluvit i česky, když je v hracím sále tolik malých českých dětí, mi bylo řečeno, že se děti učí anglicky ve škole a že by to zdržovalo. Na dotaz, že mluví i rusky následovala odpověď, že rusů je tu nejvíc (no, já nevím, s výukou ve škole jsou na tom stejně, také se učí anglicky). V sále jsou děti do 8, 10, 12 let. Myslím, že bychom na svoji řeč měli být hrdí a říct, že partie začne za 10, 5, nebo 3 min netrvá tak dlouho. A pořád jsme v Praze, tedy v Čechách.
Zpět k zahájení celého turnaje. Po oficiálních proslovech jsem čekala ukázku české kultury. Jak se zdařilo, posuďte sami.
Nejdříve vystoupily dvě tanečnice s břišními tanci ???, následovalo vystoupení šermířů na téma šachové hry (Lukáš říkal, že to hráli špatně), pak vystoupení tanečnic s ohni (připomínalo vystoupení na dobytí hradu Švihov) a nakonec ohňostroj (ten se opravdu povedl).
Ale jsme na šachách, takže pojďme dál.
První kolo hrál Lukáš s českým hráčem, kterého s přehledem porazil. Přesto se hrálo skoro 2 hodiny. Protože skončil brzy, vyrazili jsme po rozboru partie na návštěvu Prahy – Petřínské bludiště a rozhledna, Karlův most. Příjemná večerní procházka, protože už nebylo takové horko.
Dopoledne je vždy příprava na soupeře, Lukáš dělá přípravy s Vladimírem Tallou, a pak další samostatná příprava a šachová průprava pod mým dohledem. Samozřejmě i nějaká činnost k odreagování – karty, počítač, krátká procházka na zmrzlinu. ¨
Vycházky do Prahy nebo koupání dopoledne vynechávám, protože by Lukáš byl unavený na náročnou partii. Horko je opravdu velké (ale to je asi v celé republice).
Druhé kolo hrál Lukáš s šampionem Německa. Zahájení rozehrál lépe, ikdyž se hrálo něco jiného, než na co se Lukáš připravil, pak ale udělal chybu v útoku, nevyšel jeho propočet a přišel o kvalitu. Ještě bojoval, ale nakonec po necelých 3 hodinách partii vzdal.
Připravit se na soupeře jde jen těžko, nejsou na ně žádné partie, jen ty, které jsou odehrané tady. Zjistit sílu soupeře se nedá. Podle kamarádů někteří rozdávají figurky zadarmo a dají se snadno porazit. Lukáš takové neměl. Ani ELO není rozhodující. Hráči mají uvedené jen FIDE ELO, řada z nich hraje bez ELA. Ale asi něco umí, když jsou na ME.
Ve třetím kole se utkal s jediným zástupcem Anglie. Tato partie byla velmi dlouhá, hrálo se 4 hod 40 minut. Lukáš hrál dobře, vedl o pěšce, ale nakonec partii prohrál. Potvrdilo se, že Lukáš není remizový hráč. Snažil se bojovat až do konce a únava se mu stala osudnou. I tak ho obdivuji, že vydržel hrát tak dlouho. Ze sálu vyšel úplně vyčerpaný.
Ve čtvrtém kole hráč z Izraele. Opět skvělá hra, Lukáš vedl o figuru. Nakonec ji z obavy ze soupeřova pěšce na 4.řadě a tlaku soupeři přenechává a po 3 hodinách a 45 minutách hry nabízí remizu. Možná po zkušenosti ze třetího kola, v každém případě cenný půl bod.
Teď se hraje páté kolo, soupeř je z Ruska. Uběhla hodina a půl a Lukáš stále hraje.
Nakonec přichází s výhrou a úsměvem před 17.hodinou. Myslím, že je ten správný čas udělat rozbor a pak jít na zmrzlinový pohár.
V Lukášově kategorii je celkem 134 hráčů, 28 z Ruska, 18 z ČR, 7 z Azerbajdžánu a 6 z Ukrajiny, ostatni země mají zastoupení 1 až 4 hráči.