Tak si pojďme zhodnotit naší účast zápas po zápasu, jak jsem to viděl:
Pátek 17.6.2011
1.zápas ŠACHklub Tábor – Sokol Domažlice 4,5 : 1,5
Byl to jediný zápas v pátek po příjezdu a po zahájení turnaje. Je to jediný moment, kde se shoduji s řadou lidí, že se mělo hrát ještě jedno kolo, protože celá sobota a zejména 6 kol bylo hodně náročných pro tuto věkovou kategorii. Zápas jsme nepodceňovali, ale sestava byla bez Beníka Trojáka, který byl napsaný jako 5. hráč. Zápas jsme ukončili rychle (jako první max. jako druzí). Naším cílem nebylo zatím hrát na skóre, ale jen na výhru v zápase a neunavovat se. Výhry na „zadních“ šachovnicích u Jiříka Berky, Danka Vlacha a Lady Doležalové daly základ a Lukášek Dolanský v lepší pozici nabídl remízu, kterou soupeř přijal. Tím Lukášek pojistil výhru. Bylo to správné rozhodnutí a je vidět, že se rychle učí hru za družstvo. Honzové když viděli stav zápasu, nabídli rovněž remízy a šli jsme hrát fotbálek. Míč jsme koupili v místním marketu a společně s kamarády z Humpolce si děti zahrály na plácku u ubytovny. Večer byla ještě krátká porada o náročnosti sobotních šesti kol.
Sobota 18.6.2011
2.zápas ŠACHklub Tábor – Sokol Klatovy 0,5 : 5,5
Klatovy patřily k jedním z favoritů celého turnaje v čele s Jitkou Jánskou. Nedali nám moc šancí. Na všech šachovnicích byl soupeř o 100 – 400 elo bodů silnější. Zálusk jsme si dělali pouze na 5. šachovnici. Bohužel Beník hrál tuto partii nezodpovědně rychle a také rychle prohrál. Jiřík měl za soupeřku Maryam Koucha a jediný pokyn „na hezké holky koukej až po partii“. Poslech a podařilo se mu ji odremizovat, i když stál hodně špatně a Maryam nešla do jasného zjednodušení pozice i za cenu ztráty figury a získání převahy volných pěšců na obou stranách. Jsou to naši kamarádi, tak jsme jim snad i „pomohli“ k celkovému prvnímu místu. Přeci jenom hráči pochopili, že to nebude procházka růžovým sadem a zejména pro hráče na 1. a 2. šachovnici to byl „křest ohněm“.
3.zápas ŠACHklub Tábor – Klub šachistů Říčany 4,0 : 2,0
Zápas, který papírově jsme měli v klidu zvládat. Nakonec to byl zápas, kde jsme byli nejvíce ohrožení. Začal pro nás vcelku dobře. Honzík Miesbauer přehrál soupeře Chwisteka (soupeř měl elo o 100 bodů vyšší) a totéž Lukášek Dolanský na 2. šachovnici. Začalo platit pravidlo, když se nedaří na „zadku“ musí zabojovat „předek“. Lada prohrála a začal zápas. Zbylé 3 partie se mi nelíbili. Honzík Rybín vlítnul do jezdcové koncovky a hrál ji pasivně, Beník byl pod tlakem od Elišky Řeřábkové a Danek, přestože partii měl rozehranou velice aktivně začal ubírat plyn a dokonce umožnil soupeřce udělat si vzdáleného volného krytého pěšce. Nakonec se všichni z toho vymotali. Eliška ale přehlédla vcelku jednoduchou kombinaci na zisk dámy což pan Řeřábek nesl smutně. Honzík otočil a aktivní hrou dokonce chytil jezdce a partii dohrál do vítězného konce, naopak Beník, když už stál velice dobře nečekaně prohrál na čas a to byl pro nás velký šok, protože Beník je spíše divoch. Prý tam viděl že dostane mat. Dostal poučení, že ho musí vidět soupeř, ale on musí hrát. Danek rovněž opět zabral, chytil rovněž soupeřce figuru a bylo vyhráno.
4.zápas ŠACHklub Tábor – OAZA Praha 1,5 : 4,5
Čeká nás 1. nasazený tým. Jelikož čekáme vysokou prohru nechávám stát Honzíka Rybína v rámci pravidelného střídání. Protože se opět se „soupeři“ známe, panuje dobrá nálada a dobré komentáře. Domlouvají se přestupy, laškuje se. Děti ví, že to nebudou mít lehké. Soupeř je na všech šachovnicích silnější min. o 150 bodů, na 1. dokonce o 400. Přichází ale hned jedno překvapení. Karinka Němcová prohrává s naším Jiříkem. Honzík Rybín chodil a pravidelně informoval-říkal „Jirka vede o pěšce“, odpověď: „To Karin obětovala“, za chvilku Honzík přibíhá a říká“ Jirka má druhého pěšce“, odpověď stejná. Nu když přibíhá a říká, že má o věž více, odpovídáme: „to ona obětovala za útok“ a vstáváme a jdeme se podívat. Pozdě Jiřík vyhrává!!! Lada uhrává půlku a ostatní dobře vzdorovali. Prohra nemrzí, spíše naopak. Oceňujeme statečný boj.
5.zápas ŠACHklub Tábor – POGR Praha 5,5 : 0,5
Jak jsem se dozvěděl, zápas začíná „pousmáním“ nad elem naší jedničky. Máme o 150 bodů nižší elo. To ale vůbec nebylo podstatné. Honzík Miesbauer soupeře semlel a bylo vymleto. Další se než přidali a za stavu 3 : 0 Lukášek Dolanský opět se zachovává zodpovědně a jistí výhru nabídkou remízy. Pak už byl jen vydán pokyn – hrajeme na skóre. A bylo to doma. Opět dobře takticky a zodpovědně sehraný zápas.
6.zápas ŠACHklub Tábor – Lokomotiva Brno 4,0 : 2,0
Přichází první zápas proti moravskému družstvu. Brno je nasazené hned za námi, což nasvědčuje, že to bude těžký boj. Jestliže Honzík Miesbauer potkával dosud jen silné hráče, nyní má proti sobě extratřídu. Rozdíl 500 bodů hovoří jasně, jak to dopadne. Naopak spoléháme na „zadní“ šachovnice, ale je to vyrovnané už i od 2. šachovnice. Zde po zápase byl poprvé upozorněn Lukášek Dolanský, že bez rošády se hrát nedá. Pravidla pro zahájení se musí dodržovat, a proto je nutná i dobrá volba zahájení a rozehrání partie. Trochu se asi zlobil, ale to snad časem pochopí, že výtka je také dobrá a je dobré si o ní povídat. Zápas opravdu rozhodují zadní šachovnice. Přeci jenom tam soupeř měl slabinu a naši kluci to sehráli zodpovědně. Zejména šlo o to, aby se chytnul Beník. 3 předcházející prohry bylo už moc. Trenér Lokomotivy pan Hurta nám blahopřeje k výhře. Brno má ale dobrou základnu a všichni mohou závidět i základnu dívek. Proti nám nastoupily hned dvě.
7.zápas ŠACHklub Tábor – BŠŠ Frýdek Místek 2,5 : 3,5
Tak a máme tu poslední kolo v sobotu. O soupeři není zapotřebí moc psát. 3. nasazený a pojem Beskydská šachová škola je všem šachistům dobře známá. Je to nejúspěšnější mládežnický klub v republice. Čekáme ještě větší nářez něž od Sokola Klatovy. Ptám se dětí „kdo nechce hrát“, odpověď je jasná – všechny ruce nahoře. Bohužel Lada a Lukášek musí je dávat rychle dolů. Koketuji s myšlenkou, že nechám odpočívat Honzíka Miesbauer. Nakonec jsme se rozhodl. Stojí Honzík Rybín. Hraje partie nejdéle a dobře a je na něm vidět (ale nejen na něm) celodenní únava. Honzík Miesbauer říká, že to teda odehraje. To nikdo z nás netuší co to bude za partii a pro Honzíka životní zážitek. Zápas začíná, opět sedíme daleko od dětí a v klidu si povídáme. Brzy však Honzík Rybín začíná informovat a to už nám nedalo. Na 1. – 5. šachovnici jsme slabší o 200 – 400 elo bodů. Pouze na zadní je Jiřík silnější, ale oba bez ela. Beník poráží silnou Natálku Kaňákovou a to ještě závěr si komplikuje, když jí nechává věž proti jeho věži a dvěma pěšcům. Po partii se než usmál. Byl to Beník jak ho známe. Prohrává Lukášek Dolanský a stav je 1 : 1. Ostatní partie jsou vyrovnané. Na 1. šachovnici je Nguyen Thai Dai Van v silné časovce. Dávám pokyn všem k nabídce remízy. Lada má sice o pěšce více (vzdálený volný), ale soupeř tam měl šance na protiútok. Zde jsem si po zápase říkal, že jsem jí mohl nechat ještě hrát. Soupeř by byl určitě pod větším tlakem. Nu nic, stav 2,5 : 2,5 a začala se sledovat 1. šachovnice. Honzík několikrát nabízí remis, soupeř odmítá i když se pohybuje pouze ve vteřinách. Van má můj velký obdiv – nervy ze železa, očíčka mu jen hrají – mrkne na čas na hodinách, stačí sledovat kolik lidí se dívá a kdo přišel k jeho partii a ještě sleduje pozice na šachovnici. Jednou dokonce odpovídal když na hodinách měl jen 1 sekundu, jinak běžně několikrát mu tam zbývalo pod 10 sekund. Můj názor je, že se tam pozice opakuje už ve dvou případech 3x, ale na to hráči nemají, aby to sledovali a těžko prokazovali. Ani já si nejsem 100% jistý. Honzík dělá rozhodující chybu a partie končí. Tato super časovka se hrála přes 10 minut. Trenér BŠŠ mi později řekl, že Vanovi věřil a na tom roste hráč, když se mu něco takového podaří. Klobouk dolů!!! Blahopřejeme a děkujeme za fantastický zážitek pro děti.
Odcházíme spokojeni na ubytovnu. Cíl dne i turnaje se plní, děti hrály dobře a jsou totálně vyčerpaní. Prší a to je asi dobře. Budou moci odpočívat. Cíl ještě nemáme splněn a mě se hlavou honí loňský Kyjov. Jsme po 7. kole na 7. místě. To bylo i loni a pak družstvo 2x prohrálo a skončilo na 15. místě. Večer je krátká porada. Už víme s kým budeme hrát a tak uděluji pokyny jak sehrát zápas. Honzíka Miesbauera upozorňuji na možný stejný průběh zápasu proti Nele Pýchové jako sehrál s Vanem. Poučuji ho, jak se takové pozice musí hrát.
Neděle 19.6.2011
8.zápas ŠACHklub Tábor – Spartak Vlašim 3,0 : 3,0
Tak a hrajeme proti kamarádům z Vlašimi. Často jezdí na naše turnaje, Lada jim v KP pomohla k postupu do Klatov. Dětem říkám, že opět spoléhám na „zadní“ šachovnice. Zápas začal. Víme, že Vlašim zaváhala hned v 1. kole, ale je nasazená před námi. Bude to těžké. Přichází šok. Lada prohrála v jedné variantě Skandinávské, kterou ale nehraje, tak jsem trochu netušil proč to zvolila. Opět trochu její zbytečný výmysl. To ale není podstatné. Prohra s ní tak otřásla, že seděla dlouho za šachovnicí a šíleně smutná. Asi si uvědomovala, že to teď nebude lehké. Šel jsme ji povzbudit a opět „nakopnou“ do role kapitánky, kterou zde na turnaji plnila na 100 %. Byl to pro ni lék. Hned se začala starat jak to běží. Nápravu zápasu provedli kluci Danek a Beník. To co jsme čekali na 1. šachovnici se také stalo. Nela v silné časovce a Honzík se nebál a hraje aktivně. Těch téměř 400 elo bodů maže aktivní hrou. Nela podléhá na čas! Vedeme 3 : 1. Pokyn nabídněte remízy. Lukášek Dolanský má o figuru méně, ale jeho dvojice jezdců je nebezpečná. Sice tam opět dělá zbytečné tahy jezdcem na okraj šachovnice, kterým se za pár tahů musí vracet (protože cesta tudy nevede), ale postupně vyrovnává hru. Vidličky a je pozice remízová – lépe řečeno věžová remízová pozice. Stále bojuje Honzík Rybín. Poprvé na turnaji za mnou přichází, jestli nemůže nabídnout remízu, že neví co má hrát (to se ale ještě hrálo na 1. šachovnici). Zamítnuto. Dělá chybu a vlezl si do vazby a přichází o důležitého volného krytého pěšce. Našel však cestu jak pěšce získal zpět a má silnou aktivitu, už tam hledáme maty. Bohužel. Špatný tah dámou a je tu opět ztráta pěšce se šachem. Ustoupil na špatnou stranu a soupeř žene Honzíka do matu. Lukášek zase dělá chybný tah věží a neuvědomil si, že jeho král stojí rovněž v matu. Velká škoda. Uteklo nám vítězství a vzdálilo se splnění cíle.
9.zápas ŠACHklub Tábor – Duras Brno 3,0 : 3,0
Tak a máme před sebou poslední zápas. Los nám přiděluje dosud neporažený celek a 5. nasazený. Je to i jediné družstvo, které celou soutěž hraje pouze v 5 lidech. Nemají dívku. Vidíme šanci ještě na 5. šachovnici. Pak už nikde. Nechávám stát Beníka, který odehrál 3 výhry v řadě, ale Danek se mi jeví jako lepší řešení svým klidem při partii. Zápas začíná a vedeme kontumačně 1 : 0 . Soupeřům říkáme, že 3 : 3 bereme, což se ale nesetkává s dobrou odezvou. Pro ně to znamená být mimo postupy pro příští rok. Zápas má spád ne moc příjemný pro nás. Jde to podle předpokladů. Vyhrává Danek, prohrává Lukášek (opět bez rošády – takže trest) a i oba Honzové. Stav je 3 : 2 pro soupeře. Do té doby jsme studovali nasazení dvojic a možné výsledky a kalkulace jak dopadneme. Zjišťujeme, že když prohrajeme budeme 15. Pak zjišťujeme, že spolu hrají 2 družstva, která jsou bodově za námi, takže min. jeden nás nepředstihne. Že by nemilé 14. místo? Pro to jsme se nejeli. Sleduji zápas QCC Č. Budějovice a vidím další velkou naději. Stojí velice nadějně proti Liberci, který nás ohrožuje. Říkám si „oni nám pomohou“. Také že jo. Získávají 3 bod a jejich remíza nám stačí do 13. místa. Už jsme klidný. Přicházím k partii Lady a všichni vidíme její úchvatný boj s časovkou, proti soupeři a s figurou méně. To byla ta pravá Lada. Famózní bleskové tahy na zadrženého krále v centru je radost se dívat. Sice přehlíží vidličky, chytání dámy, ale žene soupeře! Najednou soupeř říká mat. Ani Lada to nestačila sledovat, že soupeře dohnala do matu. Tak hrála naše KAPITÁNKA – bravóóóó!!! Víme, že jsme do 13. místa a cíl je splněn. Při obědě nás zastihuje zpráva od fanoušků doma, kteří nám oznamují fantastickou zprávu – JSME NA 7. MÍSTĚ!!!!
Následuje vyhlášení vítězů, přebírání pěkných cen pro každé družstvo a hned jdeme na velké zmrzlinové poháry, které jsem jim slíbil. A u nás se sliby neplní až o vánocích, ale hned jak to jde.
Všem dětem chci poděkovat za reprezentaci našeho oddílu, města Tábora i kraje. Závěrem chci poděkovat i Ladě nejen za dobré plnění si role kapitánky, ale ona jezdila pět let na tato mistrovství a dočkala se. Byla naší dívčí oporou a letos zúročila letité zkušenosti. Příští rok už budeme muset si najít z důvodu věku jinou dívku.