A setkání se chýlí ke konci. Turnaj máme od včerejška dohraný, tak jsme dohrávali ještě celotáborovou hru. Ještě než jsme vyrazili za hrou, Štepánovi Pistulkovi vypadl mléčný zub. Prý už se mu dlouho kýval. Zub má schovaný v kapesníku pro maminku či Zoubkovou vílu.
Ráno jsme za „chladného“ vzduchu dali fáborkový běh. Pepa Kukla zaběhl trať za 2 minuty a nějaké drobné a zapamatoval si téměř všechny obrázky. Ostatní se nedostali ani na dvojnásobek jeho času. Dokonce určití jedinci byly k fotícímu mobilu tak ohleduplní, že raději šli, než aby riskovali, že budou mít fotku rozmazanou. Adam Martinkovič celou trasu prošel s ledovým klidem. Ovšem našli se i tací, kteří potřebovali pro běh tu správnou motivaci. Nela na začátku tratě běžela. Pak doběhla bratra a už jen šla. Těsně před cílem se opět rozeběhla, aby udělala dojem na kamarády.
O správné motivaci by mohl vyprávět i Marek Garabik. Trať nejdříve šel, opět s hláškami o šachové formě. Když ho předběhla krásná Marcela Miklová, tak se v Markovi probudily skryté atletické sklony a Marcelu doběhl a dál držel vysoké tempo.
Po včerejší teoretické přednášce o zdravovědě a první pomoci, jsme dnes před obědem vyrazili na praktickou část. Na třech stanovištích byli vedoucí s namaskovaným zraněním. Dětem bylo tentokráte prozrazeno, že jde o fingovaná zranění. Dále bylo apelováno na větší děti, aby ukázaly své znalosti, protože ty menší se budou učit pozorováním. Téměř to vyšlo!! Adam Martinkovič se schovat za strom , o který se opírala „zraněná“ Lada, a veškerou práci nechal na malých dětech. Marcela zase při ošetřování zjistila, že jí umělá krev chutná. Rodiče se bát nemusí, šlo o obarvený med potravinářským barvivem.
Hru jsme zakončili zpětnou vazbou a vysvětlením, kde byly chyby a proč. Také si děti zkusili „jako“ zavolat záchranku a natrénovat hovor.
Po obědě bylo vyhlášení výsledků a rozdání cen. Zkušení matadoři jen potvrdili svou pozici, ale 3. místo Mii Pechuškové, to bylo nádherné překvapení.
Vzhledem k tomu, že se za poslední dny děti velice zhoršily v úklidu, byl tu pokoj, do kterého se nastěhovala prasátky tři dny po sobě. A tak bylo nutné prasátka vyhodit ven. Zde tomu říkáme letecký den. A letos to opravdu lítalo. Zatímco v minulých letech vyhánění bordelu z chatky či stanu bylo trochu přízemní záležitostí, letos to nabralo tu správnou výšku. A tak se tétalo.
Vedoucí vybírali jen kusy, které se nerozbijí, a jen to, co nebylo uklizené. A tak pokojík Honzíka Krupky a Kuby Špičky byl za chvilku čistý. Ostatní děti se českou škodolibostí začaly skandovat, aby se vyhodily i matrace. To jsme s ohledem na věk kluků neudělaly. Honzík Krupka vše bral velice statečně a celou dobu se usmíval. Kuba byl uražený.
Ostatní děti si pak šly uklízet pokoje a vedoucí pomáhaly Honzíkovi a Kubovi dávat věci do tašek a zpět do pokoje.
Večer nás ještě čeká táborák s kytarou a v noci pak procházka s baterkami po náměstí.
V sobotu děti končí obědem, tak rodiče čekáme po 13. hodině. Děti již mají sbaleno.
Fotky jsou na webu https://sachklubtabor.rajce.idnes.cz/SACHklub_Tabor_-_letni_tabor_22._7._2022/ .